Konzultační firma KPMG vydala studii o tom, jak by se bitcoin mohl stát ESG aktivem. Z velké míry také vyvrací další argumenty, které proti bitcoinu jeho kritici používají.
Častou kritikou je, že se k těžbě bitcoinu používá moc energie, což vede k nadbytečným emisím skleníkových plynů. Tomu lze čelit pomocí 4 strategií: 1) využívání obnovitelných zdrojů energie, k čemuž už do jisté míry dochází, 2) participace v tzv. demand response programech, takže při zvýšené poptávce na trhu mohou těžaři vracet energii do sítě a přispívat tak k její stabilitě, 3) recyklace tepla, které vydávají těžební stroje na vytápění budov, 4) přeměňování unikajícího metanu na energii používamé k těžbě.
Výhodou je, že těžaři nejsou limitováni geograficky a zároveň nemusí vždy využívat plnou vždy kapacitu těžebních strojů. Těžba se tedy může odehrávat mimo města přímo u zdrojů energie.
KPMG reaguje také na další kritiku, kterou je využívání kryptoměn k nezákonné činnosti. Díky transparentnosti veřejných blockchainů to naopak může být jedna z největších výhod. Již dnes se k nezákonné činnosti používá jen 0,24 % celkových transakcí s digitálními aktivy; na praní špinavých peněz se přitom využívá až 5 % celosvětového HDP.
Studie také zdůrazňuje potenciál bitcoinu k přeshraničním platbám, což je zvlášť výhodné pro osoby žijící v autoritářských režimech, nebo k poskytování globální pomoci.