Zasedání výkonného výboru Americké centrální banky vyústilo už v desáté zvýšení úrokových měr v řadě, a to o 0,25 bodů. Tím se dostaly do pásma mezi 5 a 5,25 % a bylo tak dosaženo cílové hodnoty 5,1 %, kterou národní banka vyhlásila na začátku tohoto procesu. Úrokové míry jsou na nejvyšší úrovni nejvyšší za posledních 16 let.
Ke zvýšení došlo i přes pokračující bankovní krizi, která se naposledy projevila krachem banky First Republic. Konci navyšování kromě bankovní krize nahrává i inflace, která v březnu opět klesla, a to až k 5 % meziročně.
Nově zveřejněná data o HPD za první kvartál ukázala meziroční růst jen o 1,1 %, přitom se očekával růst o 2 %. Výdaje spotřebitelů v USA, které reprezentují dvě třetiny HDP, za březen zůstaly neměnné, což je podtrhuje trend zpomalování ekonomiky.
Předseda centrální banky Jerome Powell v prohlášení ke zvýšení úrokových měr oznámil, že vysoké úrokové míry nejsou pro bankovní systém hrozbou a že je „zdravý a odolný“. Z něj tentokrát ale vypadala věta, že možná budou nutná další navyšování úrokových měr.