Další zasedání výkonného orgánu americké centrální banky Federal Open Market Committee vyústilo ve zvýšení úrokových měr o dalších 0,25 bazických bodů. Nedostatečně rychlý pokles inflace nabádal centrální banku k vyššímu zvyšování úrokových měr, krachy několika významných bank by spíš vyžadovaly obezřetnější přístup. Úrokové míry se tím dostaly do rozmezí 4,75 až 5 %. Jen jedno zvýšení schází do dosažení cílových úrokových měr 5,1 %.
O den později zvýšila o 0,25 bodů úrokové míry i Bank of England. To znamená, že mají nyní hodnotu 4,25 %. Stalo se tak proto, že inflace v únoru se z lednových 10,1 % neočekávaně zvýšila na 10,4 %. Projekce přitom hovořily o 9,9 %. I zde se také očekává minimálně jedno další navýšení, a to o 0,25 bodů. Bankovní sektor ve Velké Británii je údajně v dobré kondici, a proto si centrální banka tento krok mohla dovolit.
Již v předminulém týdnu zvedla úrokové míry i Evropská centrální banka, a to o 0,5 bodů. Jejich hodnota nyní činí 3 %, přitom loni v červnu byly ještě na záporných hodnotách. Inflace v eurozóně byla v únoru 8,5 %, což je stále daleko o cílového stavu 2 %. I přes problémy Credit Suisse a pokles relevantního indexu STOXX Europe 600 centrální banka tvrdí, že bankovní sektor v eurozóně je odolný. Výhodou je také větší konkurence na bankovním trhu než v USA, a tedy i nižší koncentrace vkladů.
Úrokové míry zvýšila překvapivě i Švýcarská národní banka, a to o 50 bodů na 1,5 %. V únoru se inflace zvýšila na 3,4 %, což je v porovnání ostatními sledovanými ekonomickými celky nízké číslo. Jejich inflační cíle jsou ale také nižší, a to mezi 0 a 2 %.